Druhé setkání liliářů

 

Eva Kudrnáčová

   
 

Těsně před první Adventní nedělí v sobotu 29.listopadu 2014 se Krajinova posluchárna Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy začíná plnit známými tvářemi. Tak, jak liliáři postupně přicházejí voní aulou cukroví, jehličí, svíčky, které dotvářejí příjemnou atmosféru tohoto již druhého předvánočního setkání.

Každý si může nabídnout dle libosti z velkého výběru sladkého  nebo slaného pečiva, plně funguje i bar Květy Stolaříkové – kde kromě obvyklé kávy a čaje, je k dispozici sváteční širší výběr i něčeho ostřejšího pro zahřátí, kolovat mezi přítomnými začíná i talíř s masovou roládou.

Všichni mají v úvodu dostatek času se pozdravit, občerstvit se a postupně usedají na svá obvyklá místa a začíná sváteční program, především promítání z akcí roku 2014 i dalších významných událostí a neformální diskuse s výměnou pěstitelských zkušeností.

Krátkými ukázkami se vracíme ke spolkovému dni v Čakovicích, kde se trvale daří zajišťovat prostory pro výstavu v síni zámku, před, kterým v loňském roce byly nově Vráťou Novákem za podpory dodavatele cibulí pro Martagon přítele
ing. Václava Jošta vysázeny  záhony lilií. Těšíme se ze snímků  nádherných exemplářů nejúspěšnějšího vystavovatele roku Václava Posledního, který na každé z výstav získal ceny uznání za své pěstitelské úsilí. Ohromující jsou i exempláře Stáni Skořepové a postupně se dostáváme i k dalším vystavovatelům. Jeden samostatný blok je v této souvislosti věnován návštěvě zahrady pana Karla Utratila v Třeboradicích. Nápad vznikl spontánně na výstavě a po krátké telefonické domluvě byl realizován, účastníci setkání tak měli možnost  obdivovat využití každého místečka zahrady a její příjemné uspořádání, jemuž vévodila nádherná květenství našich nejoblíbenějších rostlin.

Některé květy z Čakovic byly převezeny do Hejnic, které mají zvláštní atmosféru, neboť  výstava se koná v barokním chrámu Navštívení panny Marie. Hlavní pořadatel RNDr. Tomáš Sehnoutka nás prostřednictvím promítání pozval na svoji zahradu, kde na jaře překrásně kvetla řada druhů narcisů, a pak do svého skleníku, kde se věnuje liliím – speciálně orientálním hybridům, zasvěceným komentářem se s námi podělil o cenné zkušenosti. Zlatým hřebem setkání bylo určitě shlédnutí krátkého filmu o šlechtění tříbarevných orientálek z dílny Tomáše Sehnoutky, kdy pěkné a poutavé povídání nenechalo nikoho na pochybách o kráse lilií.

Samostatnou kapitolou je výstava v Rakovníku, která je nejdéle pořádanou akcí a manželé Jiří a Alexandra Hlouškovi, mají její organizaci pevně v rukách. Nádherná aranžmá ušlechtilých lilií našich členů, jsou instalována na základě dlouholeté spolupráce s aranžérkou a jen stěží se lze rozhodnout pro nejkrásnější květy.

Zastavujeme se i na výstavě v Lysé nad Labem, kde členové našeho spolku nejen vystavují své nejlepší výpěstky, ale pravidelně poskytují poradenskou službu každému, kdo má zájem vysadit si byť třeba jedinou cibulku lilie na své zahrádce nebo terase, tak aby měli na počátku svého snažení z lilií stejnou radost jakou máme my.

Krásnou podívanou je také promítnutí snímků z výstavy na zámku v Žirovnici, která se v loňském roce konala za mezinárodní účasti a kde přítel doktor Josef kříž a ing. Marie Slavíková vytvořili se všemi nadšenci z okolí nádherný dojem z výstavy na Vysočině. V rámci tohoto promítacího bloku obdivujeme v Žirovnici vystavené lilie mezinárodně uznávaného šlechtitele Antona Mega ze Slovenska.

Své umění a výstavní zkušenosti nám prostřednictvím snímků připomínají i členové Lilium Brno a Lilium Hodonín. Máme tak možnost vidět nádhernou podívanou z Rajhradu u Brna a nebo jak například vypadala výstava v Brodku u Prostějova, kde se výraznou měrou do našeho podvědomí zapsal náš přítel a  pan liliář  Vladimír Pernica. Na výstavu v Hodoníně jsme vzpomněli se jmény Marie Krejčíkové a Jaromíra Rezka. Bohatá aranžmá a ta práce kolem. To vše je vždy načasováno a obětavě připraveno na dobu, kdy se první návštěvníci přijdou podívat. Je milé, že i naši moravští kolegové se s námi dělí o své zkušenosti a poznatky.

Poslední v sezóně je tradičně výstava květů ve Volyňské tržnici, konaná první srpnovou neděli, kde se výstavní prostory  naplní nejen liliemi, ale i mečíky,  kaktusy, sukulenty, muškáty, bonsajemi, fuchsiemi, jiřinami  a dokonce i růžemi. Krásné prostředí dotvořené výtvarnými díly, tak tvoří závěr specializovaných výstav Martagonu, kde mívá největší nervy z dokvétání lilií organizátor výstavy přítel Jiří Kovář.

Zdařilou ukázkou byla i projekce snímků botanických druhů i knihy LILIES, ve  které jsou jednotlivé popsané druhy vyobrazeny. Autorem knihy je Patrick M. Synge. Pěkné obrázky z této knihy odborně okomentoval docent Petr Šrůtka.

Bylo dobré, že se k řadě promítnutých vstupů vyjádřilo více liliářů. Tak se bez skákání do řeči během dopoledne vystřídalo více komentářů. Příkladně Jiří Hloušek nám objasnil některá svá novošlechtění a přitom se i ostatní zapojili do debaty. Nebo přítel Jan Klement komentoval výstavu v Rajhradě u Brna a i on odpovídal na otázky našich členů.

Snímková galerie však zdaleka nekončí, krátce se vracíme k akci Dagly – specializované na jiřinky, kdy v Letňanech v září své jiřinky vystavovali i naši členové pan Karel Utratil a Vratislav Novák, kde Vráťa prezentoval i lilie z pozdního sázení cibulí dodaných ing. Pavlem Nejedlem, které vypěstoval v květináčích a byly vítaným zpestřením pro návštěvníky.

Nejen o akcích bylo naše  předvánoční setkání, při prezentování snímků ze zahrad našich jednotlivých členů, jsme měli možnost shlédnout i ty krásné květy, které vykvetly mimo čas  výstav nebo byly v zahradách ponechány pro dlouhou radost jejich pěstitelů. Je to někdy těžká volba, zda uříznout a pochlubit se a nebo se delší čas těšit z květenství až do posledního opadnutí květu.

Celé naše setkání provázely myšlenky na další práci, mimo jiné se ozvali „táborští“ patrioti, kteří by ve svém regionu také rádi navázali na výstavní činnost.

Pomoc řady našich členů při výstavách a celkové činnosti spolku, byla v tomto období oceněna předáním svítilničky od předsedy Vráti Nováka, a to včetně svíček. Pěkný dárek pro dotvoření vánočního aranžmá, připomínající přátelství a soudržnost lidí.

Čas  při příjemných chvílích neúprosně plynul a  pomalu jsme se museli rozloučit, všichni však věříme, že se za dva roky opět sejdeme na nepravidelném předvánočním setkání.    

   
   
                 
     <<Zpět<<
     <<Zpět na hlavní stranu<<