Pochopení polyploidie je snadné
       Joe Hoell, Tasmánie, Austrálie
   
   
 

Polyploidie v království zvířat je téměř vždy fatální – dokonce i jeden chromozóm navíc způsobí u člověka Downův syndrom (mongolismus). Diploidní počet chromozómů (tj. u normální somatické buňky lidského těla) u lidí je 46, u myší 40, u psů 78 a malá octomilka jich má pouze 8.

Diploidní počet chromozómů u každého druhu zvířat se může lišit, ale je vždy dělitelný haploidním počtem (nebo „N“: a proto se na diploid někdy poukazuje jako 2N).

V království rostlin je polyploidie téměř vždy prospěšná – výjimkou jsou aneuploidní jedinci (počet chromozómů není dělitelný 12). Jako v království živočichů se počet chromozómů 2N (diploid) liší druh od druhu – orchidej člunatec jich má 40 a všechny odrůdy lilií mají 24 chromozómů ve všech somatických buňkách (kromě pohlavních buněk). Pouze zárodečné buňky, vajíčka a pyl (někdy nazývané pohlavní buňky) mají poloviční (nebo haploidní) počet chromozómů.

U lilií: Když je životaschopný a kompatibilní pyl (haploid tedy 12 chromozómů) nanesen na bliznu, proroste nitkou po celé délce čnělky a do pestíku, kde se spojí s vajíčkem (také haploid, tedy 12 chromozómů).

V nevyzrálém pestíku může být asi 300 – 400 vajíček. Když se vajíčko a pyl spojí, vytvoří buňku se 24 chromozomy. Tato buňka se začíná dělit (množit) na úplně stejné duplikáty, a embryo (zygota) se začíná vytvářet.

A zde je silné tvrzení. „Všechny tetraploidy jsou polyploidy, ale ne všechny polyploidy jsou tetraploidy.“ Polyploidy jsou lilie s vyšším počtem chromozómů než mají diploidní (2N) lilie.

Existují triploidy (3N tedy 36 chromozómů), tetraploidy (4N tedy 48 chromozómů) a teoreticky bychom mohli mít hexaploidy (6N, 72 chromozómů) a oktoploidy (8N, 96 chromozómů). Dr. Petr Hošek z České republiky a členové liliářské společnosti Martagon se zajímají o jejich vytváření „in vitro“.

Všechny tyto stupně ploidie jsou dělitelné 12. Jakákoli polyploidní lilie, která má chromozómový stupeň vyšší než 2N, ale nižší než 4N (vyjma 3N) se nazývá aneuploidní. A aby to bylo pochopitelnější, jakákoli lilie, která má počet chromozómů od 25 do 35 nebo od 37 to 47 je aneuploidní.

Ale aneuploidní jedinci nevytváří dobré a silné lilie: většinou to jsou nezdravé rostliny a jsou infertilní. Velmi málo z nich stojí za to, abychom jim poskytli místo na zahradě. Polyploidie u lilií není zázračným receptem ve šlechtění: zatímco je pravdou, že 200d tetraploid je kvalitnější než dřevitý diploid, je rovněž pravdou, že špatný tetraploid není o nic lepší než špatný diploid.

Já a mnoho dalších máme silné přesvědčení, že triploidy jsou lilie budoucnosti, jelikož se zdá, že jsou schopny kombinovat nejlepší vlastnosti rodičů 2N a 4N.

Diploidní jedinci více kvetou než tetraploidy, ale materiál tetraploidních petálů je mnohem lepší, a stejně tak i barva. Triploidní jedinci kvetou tolik jako diploidní s materiálem téměř stejným jako tetraploidní jedinci. Kořenový systém triploidů je mnohem lepší než ten u lilií 2N a 4N.

S triploidy jsou barvy mnohem lepší než u diploidů, a trvanlivost květů je lepší než lilie 2N nebo 4N.

Triploidní jedinci mají sterilní pyl – bez výjimek – ale většinou jsou velmi fertilní k pylům lilií 4N. Musíme pěstovat kvalitní diploidy a kvalitní tetraploidy, abychom mohli šlechtit a pěstovat kvalitnější triploidy.

Křížení 2N x 4N vede k tomu, že veškeré potomstvo je 3N, a 3N x 4N dává přes 50% 3N, asi 10% 4N a zbytek jsou aneuploidní jedinci. Ale aneuploidní semenáči brzy opadají – nejsou moc vitální.

Polyploidním semenům trvá déle než vzklíčí oproti diploidním semenům. Semenáče se také nezdají být tak vitální, ale brzy předhoní semenáče diploidní.

     Překlad: Pavel Novák

   
   
                 
     <<Zpět<<
     <<Zpět na hlavní stranu<<