Galerie našich liliářů - Boleslav Král
 
 

Možná, že si někteří pamětníci vzpomenou, jak v Liliářské ročence brněnské organizace liliářů z roku 1983 byla vložena fotografie elegantního pána, která ilustrovala článek věnovaný tehdy zrajícímu sedmdesátníkovi - panu Boleslavu Královi. Léta ubíhala, mnohé se změnilo, věk se nezastavil. Je to až neuvěřitelné, ale letos můžeme gratulovat panu Královi k jeho devadesátinám.

Naše setkání s jubilantem se poněkud opozdilo, neboť opakovaný infarkt ho na delší dobu upoutal na nemocniční lůžko. Na počátku května se však jeho zdraví zlepšilo natolik, že jsme si mohli zavzpomínat na léta minulá.

Snad nebude škodit, když nejprve připomeneme pár životopisných údajů ze vzpomínaného článku dr. Vladimíra Chaloupeckého a doplníme je o některé údaje z brožurky sepsané samotným panem Králem a nazvané prostě „Curiculum Vitae“.

Pan Boleslav Král se narodil 13. srpna 1914 v Topolanech na Hané. Do školy začal chodit v Chomutově, kde jeho tatínek byl řídicím učitelem. Později přešel do školy v Hněvotíně a po jejím ukončení v roce 1928 odešel do učení v Šumperku. Zde též navštěvoval tzv. pokračovací školu, později v Olomouci školu obchodní. Výčet všech zaměstnání, která během svého pestrého života vystřídal, by byl hodně dlouhý a stejně tak by byl bohatý seznam míst, kde pobýval. Z hlediska liliářského je důležité, že po řadě peripetií se usadil a podařilo se mu získat zahradu v Náměšti na Hané. Zde začal pěstovat i lilie. Věnoval se pěstování tehdy dostupných asijských a trubkovitých hybridů, zejména však šlechtění hybridů L. henryi. Na tomto poli dosáhnul značných úspěchů a ocenění na květinových výstavách. Měl řadu přátel mezi amatéry i profesionály, se kterými sbíral a šířil informace o liliích, jejich pěstování a šlechtění. Obdržel celou řadu diplomů a uznání. V roce 2000 mu Republiková rada Českého zahrádkářského svazu udělila titul zasloužilého zahrádkáře. 

 

Mohl byste nám trochu víc přiblížit své liliářské začátky?

Děti mojí sestry byly známí krasobruslaři – Pavel a Eva Romanovi. V roce 1962 vyhráli mistrovství světa, které se konalo v Praze. Jednou mi Pavel, můj synovec, věnoval nějaké valuty, za které jsem si v roce 1968 koupil od firmy Graf z Oregonu cibule. Dodávka šla přes holandskou firmu Lefeber a bylo v ní 55 cibulí od 25 odrůd. V přepočtu stála asi 2 tisíce korun a lilie v ní obsažené se staly základem mého pěstování.

 

Vypěstoval jste řadu nových hybridů. Nemáme ale informaci, že byste některý z nich registroval.

Mnou vypěstovaných hybridů bylo skutečně velmi mnoho, ale registrovat jsem nechal pouze jediný. Byl to bílý henryi hybrid se sytě oranžovým středem. Pojmenoval jsem ho Lucie po své půvabné vnučce.                    

 

Na mnoha schůzích Martagonu mohli od Vás zájemci získat semena Vašich hybridů.

S mojí manželkou Marií a dalšími jsme věnovali hodně péče sesbíraným semenům. Na matnici jsme semena prosvěcovali, vyřazovali ta bez klíčků a po 25 kusech jsme je rozpočítávali do sáčků. V jednom roce jsme měli i přes 370 druhů semen.

 

Vedl jste evidenci a svých výpěstcích?

O všech kříženích jsem vedl podrobné záznamy. Bohužel jsem si je při odchodu z Náměšti nevzal s sebou a tak veškeré informace o mé celoživotní šlechtitelské práci jsou ztracené.

 

Kdysi jsme Vás v Náměšti na Hané navštívili a vy jste nás provedl svým tehdejším liliovým královstvím. Teď Vás osud zavál do Prahy. Přestěhoval jste i své lilie?

Se všemi mými liliemi to dopadlo stejně jako se záznamy o šlechtění. Dnes už nemám ani jeden ze svých výpěstků a na místech onoho „království“ je teď trávník.

 

Ve zmiňovaném článku od V.Chaloupeckého se hovoří o Vaší spolupráci s pracovníky ČSAV na pěstování meristémových klonů. Jak pokračovala tato spolupráce a jaké měla výsledky?

Nijak. Ze začátku vypadala spolupráce slibně, ale postupně se vzájemné kontakty vytratily. Ani nevím, jestli se tehdejším odborníkům podařilo jejich pokusy dovést k nějakému zdárnému výsledku. Ke mně se žádné vypěstované rostliny, ani informace o výsledcích pokusů nedostaly.

 

Nedávné zdravotní obtíže ubraly panu Boleslavu Královi hodně z jeho životních sil. Neztratil však zájem o lilie – svoji celoživotní lásku. Přejme mu, aby se s pomocí své obětavé opatrovnice, paní Ireny, brzo zotavil. 

 

S panem Boleslavem Králem a paní Irenou Černou hovořil v roce 2004 Václav Vinčálek.

 
 
 

 

   <<Zpět<<

 

   <<Zpět na hlavní stranu<<