Téma "Novošlechtění"

 

Václav Vinčálek

 

 

 

1.   Úvod

 

Před časem jsem poslal několika přátelům e-mail přibližně tohoto znění:

 

„Je chvályhodné, že pořadatelé letošních výstavy lilií se větší měrou než v minulosti zaměřili na novošlechtění. V té souvislosti však vyvstává otázka, co lze za novošlechtění ještě vydávat. Na jedné straně leží nový hybrid, u kterého jsou oba rodiče známí, na druhé straně hybrid Noname x Noname. Rád bych na toto téma otevřel diskusi na internetových stránkách a Vás chci požádat o vstupní názor.“

 

 Pár zajímavých odpovědí  jsem už dostal, a proto vás mohu seznámit s myšlenkami v nich obsaženými. Hned v úvodu však musím předeslat, že formulace mého zadání diskusi nechtěně zúžila. Jak správně poukázali někteří z respondentů, téma „novošlechtění“ se dá obtížně zaměřit jen na otázku původu rodičů.  

 

Začněme proto diskusi o novošlechtění sémantikou, tj. významem tohoto slova, jak ho uvádějí různé prameny.

 

2.   Význam slova „šlechtění“, resp, „novošlechtění“

 

- Wikipedia

Šlechtění je metoda zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílevědomým výběrem rodičů s požadovanými znaky.

 

- Kartotéka lexikálního archivu [http://psjc.uje.cas.cz]

Šlechtění (hospodářských) rostlin jest metodické zlepšování jejich hospodářsko-užitkových vlastností, spočívající v technickém využití dědičnosti a proměnlivosti vlastností rostlin.

 

- Kartotéka lexikálního archivu [http://psjc.uje.cas.cz/img/1338/18626544_121912_27498_638]

Šlechtění - soustavné zlepšování vlastností rostlin využitím dědičnosti a proměnlivosti vlastností rostlin (štěpování, výběr, křížení a p.)

 

- Slovník spisovného jazyka českého

Šlechtěný – zušlechťováním zlepšený, zdokonalený

 

- Zahradnický slovník naučný

Šlechtění, dříve zušlechťování, je zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností kulturních rostlin na základě genetickém. Šlechtěním dnes rozumíme samostatný vědní obor, jehož základním cílem je řízení vývojového procesu kulturních rostlin.

Novošlechtění je vytváření nových odrůd kulturních rostlin. Jako novošlechtění se někdy označuje také výsledek této činnosti, tj. hotová nová odrůda.

 

3.   Názory liliářů

V následujících řádcích naleznete názory oslovených nejenom na položenou otázku, ale též rozvinutí tématu do větší šíře:

 

3.1 Petr Hošek:

Podle mého názoru je novošlechtění každé šlechtění, které přinese něco nového, lepšího. Vycházet jenom z pojmenovaného materiálu, to by asi byly možnosti dost okleštěné. Proč nepoužít jako rodiče nepojmenované semenáče? Jako dost pádný argument vidím také zmatek v pojmenování odrůd (duplicita...). Vidím to na vlastní zahradě, kdy několik lilií stejného názvu je zcela rozdílných. Kde se stala chyba? Moderní odrůdy jsou už tak "vymakané", že naděje, že z nich vypadne ještě něco lepšího, je malá. Nebo někdy šlechtitel vychází z polotovarů", které nemají úplně ideální vlastnosti, aby mohly být uznány za odrůdu, ale přece stojí za použití při šlechtění. Jaký je rozdíl, když použiju "neznámý původ" oproti nějakým číslům, kterými jsem si označil semenáče?  Takže, podle mého názoru, bych nebyl tak přísný. Třeba ani někdo nemusí chtít zveřejnit rodiče, v dnešní době celkem pochopitelný jev.

 

3.2 Jiří Svoboda:

Za novošlechtění prostě a jednoduše považuji vše, co je nové.

 

3.3 Jiří Hloušek:

Přestože je o mě známo,že jsem notorický nepsavec, toto téma mě donutilo sepsat pár řádků . Už proto, že na výstavách se velmi často objevují velmi zajímavé exponáty označené pouze jako NOVOŠLECHTĚNÍ, v lepším případě označené X-Y / Z, eventuelně rok výsevu.

Nejdříve chci upozornit na velmi zajímavou a poučnou přednášku ing, Šrůtky o sběru a následném uchování pylu pro křížení. Doufám,že se objeví v Liliáři, protože to je základ pro úspěšné křížení ( pozor, dříve bylo obrovským prohřeškem sebrat na výstavě pyl vystavovaných exponátů zvláště novošlechtění, bez svolení vystavovatele.)

Samozřejmě se objeví dobrá lilie, u které jsou rodiče neznámí, ale myslím si, že v tomto případě by bylo lepší použít výraz „semenáč“ než novošlechtění. Novošlechtění, jak již význam tohoto slova napovídá je, že jsem chtěl vyšlechtit něco nového, samozřejmě lepšího než jsou rodiče. Takže, pokud jsem tyto lilie mezi sebou křížil, tak musím znát jejich původ. Když už pro nic jiného, tak abych měl šanci na úspěch. Dnes, kdy šlechtitelské firmy chrlí nové odrůdy po stovkách, tak je podobnost mezi asijskými a LA hybridy tak velká, že bez označení původu není možné s jistotou určit, zda mezi sebou nekřížím asijský a LA hybrid, kde je úspěšnost křížení velmi mizivá. Totéž platí o křížení OT hybridů a aurelian hybridů a henryi hybridů. Viz odrůda „Elise“ jednou uváděná jako OT hybrid, jinde jako aurelian hybrid.

Označení číselným kódem naznačuje, že šlechtitel zná rodičovské lilie. Tudíž při případné registraci je snadné popsat rodiče. Pokud použijeme jako rodičovskou rostlinu lilii, u které neznáme jméno, měli bychom zaznamenat alespoň skupinu a barvu. V případě křížení vlastních výpěstků můžeme použít označení původního křížení – F2, nebo popis obou předchozích křížení. Tohle bylo, a snad ještě je, dokonalé u semen nabízených v seznamech NALS, kde kolikrát popis křížení zabral i dva řádky. Sám jsem si tím prošel při snaze o ploché růžové henryi hybridy. Po zápisu o křížení, který byl delší než dva řádky, jsem k tomuto zápisu přidal jméno a to používal při dalším křížení. Myslím, že tady je oprávněný výraz novošlechtění, ale v případě, že dostanu hrst semen, která někdo posbíral u někoho na zahradě, tak si myslím, že tady není označení novošlechtění oprávněné. Spíše bych se přikláněl k výrazu semenáč neznámého původu.

Ale dost slovíčkaření, důležité je, aby nám z výsevů vyrostly krásné lilie. Je totiž možné, že jednou dojde na to, co již kdysi zaznělo na schůzi a to, že budeme rozlišovat lilie pouze podle barev, jak se s tím již ostatně setkávame v některý zahradnických prodejnách a dokonce i v jednom katalogu.

 

3.4 Josef Kříž:

Je dost běžné, že nám občas vykvete něco nečekaného. U mečíků se s tím setkávám dost často, ale vydávat to za vlastní semenáč mi připadá přinejmenším jako neseriozní. Uvádět oba rodiče jako neznámé je dost podivné. Připouštěl bych možnost "otec neznámý ", což je ostatně v praxi a nejen u květin dost běžné.

 

3.5 Karel Vereš

Mám zato, že otázka není správně postavená. Nejde o to, co ještě lze za novošlechtění vydávat, nýbrž čím se liší novošlechtění od šlechtění? Ke všemu obě slova vyjadřují určitý proces, nikoli však název nějaké skupiny nových šlechtěnců, resp. kříženců, resp. hybridů.

Proč se někomu tyto uvedené názvy znelíbily? Je "novošlechtěnec" (fuj) víc než šlechtěnec či kříženec, či hybrid?

Z anglosaské literatury znám jen crossing - křížení, z německé Kreuzung - také, ale často Hybridisation a k tomu nešťastnému novošlechtění by nejblíže bylo Veredelung. To už naznačuje "přešlechtění", ale vždy ve smyslu procesu. Konečně uvede někdo v této diskusi nějakou oblast z české odborné literatury, kde se ten výraz používá?

Můj názor je, že nemáme pro nové, dosud nepojmenované, neregistrované hybridy či křížence používat jako hromadné označení ani "šlechtění", či" novošlechtění". Když už chci zatajit rodičovské páry existuje možnost například číselného označení, třeba ke zkratce příjmení.

 

3.6 Jaromír Rezek

Osobně vůbec nevidím, proč by měl být problém s novošlechtěním, kdy nejsou známé rodičovské rostliny. Samozřejmě, že je vhodné, když známe oba rodiče. Hlavně proto, že mohu křížení opakovat v případě, že předchozí křížení bylo nadějné a potvrdilo směr, který šlechtitel sledoval. Často se může stát, že získáme kvalitní semena na známé mateřské rostlině a došlo k náhodnému opylení bůhvíčím. Proč taková semena zatracovat? Z kvalitní matky může vzniknout kvalitní potomstvo. Proč to nepovažovat za novošlechtění - za novou odrůdu, když je tam skutečně něco nového a kvalitního?

Pokud si vzpomínám, tak takhle vznikla i Black Beauty. Matečná lilie byla opylená směsí pylu. A dobře, že byla vyselektovaná a zaregistrovaná.

Já se nyní potýkám s obdobným případem. Další slavná lilie White Henryi se velmi těžko množí. Netvoří lodyžní cibulky, netvoří semena, cibule se nedělí a šupinovat se nedá. Kromě diploidních rostlin mám i několik tetraploidních a loni na nich vyrostly pěkné semeníky a v nich řada kvalitních semen. Část jsem z nich letos vysel a mám z nich několik desítek rostlin. Třeba se tam objeví něco nového po neznámém otci. Proč takové nové lilie zatracovat? Myslím, že u novošlechtěnců není podstatné, jestli jsou známy oba rodiče nebo ne. Podstatné je, jestli jde o něco nového a kvalitního.

Při debatách o novošlechtění mě napadá ještě jedna věc, která mě zarazila na výstavách. Proč výraz "novošlechtění", neboli je nějaký rozdíl mezi šlechtěním a novošlechtěním ?

 

3.7 Vladimír Chaloupecký

Už jméno Novošlechtění mi připadá trochu nelogické, pokud nemáme také starošlechtění, to však není podstatné. Také to může být buď nový výsledek práce (novošlechtěnec?) nebo proces, jakým nové rostliny (vzácně živočichové) vznikají. Pokud se kříží dva přírodní druhy, je vše jasné; když křížíme mnohonásobné hybridy, u kterých nemáme přesný rodokmen, označení, ať už jméno nebo třeba 1223/2011,  má ovšem pro šlechtitele zásadní význam, aby výjimečně úspěšná křížení mohl  opakovat. Tak se dostáváme k základu výše uvedeného názvu: novošlechtění.

Šlechtění je cílevědomá činnost člověka pro získání organismů s lepšími požadovanými vlastnostmi, než mají rodiče. Tyto vlastnosti musí být zakotveny jako změny v jaderné DNA, tedy být dědičné. Do šlechtěním patří křížení ,vyvolání mutací DNA chemicky nebo ozařováním (i polyploidizace) nebo nejnověji záměrné vnášení cizích, přesně definovaných genů do jádra navíc nebo naopak blokace nežádoucích  genů původních  (např.  hořkost u okurek).  Ať už je změna genomu uměle způsobená jakkoliv, musí následovat selekce potomků, u vnášených genů často usnadněná vnesením jiného neutrálního genu spolu s žádaným. Jeho projev (rezistence k antibiotikům – dnes neprováděná – zbarvení, světélkování apod.) pak označí jedince transgenní pro vlastnost žádanou. Namnožení kopií „nové“ DNA, její detekce a další postupy překračují rámec této poznámky.

Je otázkou jestli do šlechtění patří šlechtění udržovací, které naopak dbá na to, aby se dříve vyšlechtěné odrůdy neměnily a jejich užitné vlastnosti byly stálé (barvy, růst,  plnokvětost).

Do šlechtění v pravém slova smyslu nepatří sběr odlišných jedinců v přírodě (konečně ani selekce mutantů), vegetativní množení pupenových mutací, roubování, mezištěpení ( tedy ovlivnění metabolismu vhodné odrůdy jinou – podnože ovocných stromů), prostě množení jedinců jinak, než pohlavně. Sebelepší péče o získané odrůdy je pěstování. Tak se odlišuje pěstitel – nemění genotyp organismu – od šlechtitele, který se naopak snaží genotyp odrůdy změnit a dát do sortimentu, třeba lilií, něco nového.

 

3.8  Petr Šrůtka

 

Novošlechtění  – tento pojem nebývá chápán jednoznačně, protože zde splývají tři níže uvedené možnosti (nebo mezi nimi dochází k nějakému kompromisu).

 

Novošlechtění jako termín pro označení činnosti

Novošlechtění je činnost, která vede ke vzniku nějaké nové rostliny.  Jde tu ovšem výhradně o záměrnou činnost – musí jí předcházet úmysl šlechtitele, směrovaný ke spojení (zkombinování) nějakých vlastností v nové rostlině, anebo podpoření nějaké vlastnosti, kterou má jeden nebo oba zvolení rodiče. Pokud se nejedná o záměrné šlechtění, ale třeba o výběr z náhodně vzniklých semenáčů anebo ze zaslaných semen, pokud jsou zaslána bez specifikace (záměru šlechtitele), nejedná se o novošlechtění.

Pro ilustraci - sběr rostlin v přírodě nebo jejich vypěstování ze semen sebraných v přírodě také není novošlechtění, ačkoli i zde můžete nalézt mnohem hezčí rostliny, nežli zrovna máte na zahradě.

Z výše zmíněného vyplývá, že by rostliny zapojené do novošlechtění měly být nějak specifikovány, buď jménem druhu, jménem klonu, anebo alespoň popisem s uvedením charakteristiky (vlastností) zvolených rostlin.

 

Novošlechtění jako označení výsledku (rostliny)

Rostlina, vzniklá z novošlechtění, bývá též jako „novošlechtění“ označována. Platí to potud, pokud je šlechtitel schopen uvést alespoň její původ, tedy rostliny, které použil jako její rodiče. Je to požadavek dosti přísný – pokud bychom se svého času zeptali např. Leslie Woodriffa, jaké rodiče má jeho „Black Beauty“, odpověděl by, že matkou je L. speciosum, ale o otci nic neví, jelikož použil směs pylů. Ale byl tu ten výše zmíněný záměr – přenést krásu L. speciosum do odolnějších hybridů, takže i „Black Beauty“ kdysi bylo možné označit jako „novošlechtění“.

 

Novošlechtění  jako kategorie na výstavě

Prakticky se s termínem „novošlechtění“ setkáváme na výstavách, kde jedna z kategorií bývá označována jako „novošlechtění“ (ovšem v určité skupině hybridů – např. asijských, trubkovitých, atd.). Kdybychom striktně trvali na svrchu zmíněných požadavcích, nebylo by nutné a ani možné tuto kategorii uplatnit, protože jen málo vystavených rostlin by tyto požadavky splňovalo.

Jelikož ovšem smyslem výstav a zvláště této výstavní kategorie je podpořit šlechtitelskou činnost v našem klubu, anebo alespoň podpořit pěstování lilií ze semen, není zde požadováno ani uvedení rodičovství, a komisi postačí, když vystavená rostlina zjevně není nějakým známým, pojmenovaným klonem.

 

3.9  Joe Hoell

 

Jsem stoprocentně přesvědčen, že je velmi důležité znát rodiče, dokonce zpětně ve dvou i třech generacích. Jak jinak by mohli šlechtitelé, ať už zvolí metodu line-breeding nebo in-breeding, vnášet nové vlastnosti do toho nejvhodnějšího semenáče? Já sám vedu záznamy o všech svých výpěstcích. 

 

4.   Závěr

Zdá se, že nastal čas ke shrnutí dosavadní diskuse.

Cestu k tomu připravil ve svém příspěvku Petr Šrůtka, který jmenoval tři významy, ve kterých je toto slovo používáno:

- označení činnosti,

- označení výsledku,

- kategorie na výstavách.

 

Pokud se jedná o činnost, pak je třeba zdůraznit, že šlechtěním se vždy rozumí cílevědomá činnost člověka, při které šlechtitel musí jasně stanovit cíle šlechtění a vybrat k tomu vhodný výchozí materiál. Automaticky se přitom předpokládá, že cílem šlechtění je získání šlechtěnce s alespoň jednou lepší vlastností, než mají rodiče. Z toho také plyne, že rodiče musí být známí.

 

Jako "novošlechtění" lze označit produkt šlechtění jen tehdy, pokud se podaří cíleně zlepšenou vlastnost zopakovat v dalších jedincích. V takových případech lze hovořit o odrůdě, která může mít svoje jméno. V opačném případě je vhodné označovat produkt šlechtění jako "semenáč".

 

Pokud organizátoři výstav vyčlení jako samostatnou kategorii nepojmenované lilie, pak by měli dbát na to, aby zařazené exponáty plnily kriteria pro novošlechtění v obou shora zmíněných významech. Pokud ne, měla by být výstavní kategorie nazvaná "semenáče".

 

Samotné slovo "novošlechtění" obsahuje část "novo..." zbytečně, neboť novost je nutnou podmínkou šlechtění. Vzhledem k současné praxi lze však těžko očekávat, že by se tuto nadbytečnost podařilo odstranit.

 

Na závěr děkuji všem účastníkům diskuse a těším se, že znovu najdeme vhodné téma pro podobně podnětnou diskusi.

 

17.01.2012

 

 
 
 
   <<Zpět<<
   <<Zpět na hlavní stranu<<