Galerie našich liliářů - Květa Stolaříková
 
 

Všichni účastníci schůzí SZO Martagon se s paní Květou Stolaříkovou setkali. Již mnoho let ji vidíme na nejvyšším místě posluchárny, kde má rozmístěné svoje království s dobrotami. I když jsem nikdy v parlamentní restauraci nebyl, myslím, že jí může paní Stolaříková směle v cenách konkurovat a pochybuji, že by tam podání  kávy či tatranky provázela taková laskavost.

 

Jak vás napadlo účastníkům schůzí takový servis připravit? A jak vlastně dlouho se už o nás staráte?

Členkou Martagonu jsem spolu s Boženkou Reisovou od října 1999. Rozhodly jsme se tak ihned po návštěvě výstavy lilií v Rakovníku. Když jsme na schůzi uviděly bohatou tombolu, přemýšlely jsme čím bychom mohly přispět my. Nápad vařit kávu jsme zkonzultovaly s doc. Verešem a ten nám ho okamžitě schválil. Jen nám bylo naznačeno, že by to neměla být činnost výdělečná ani prodělečná. A tak jsem na příští schůzi přinesla konvici, kelímky, lžičky, cukr a prodlužovačku, Boženka nosí tatranky, čaj a rozpustnou kávu. Já bych to vše nepobrala.


   Pamatuji se, že před řadou let (bylo to v letech 2005 a 2006)  jste do fotogalerie přispěla sadami zdařilých snímků. Jednak jste fotografovala na zahradě u K. Vereše, jednak na výstavě Floriade v Holandsku. Poslala jste i sadu fotografií ze své zahrady. Máte ještě svoji původní zahradu, a nebo už jste přenesla lilie do parku k novostavbě svého rodinného zámku?

Fotografuji neustále. Lilie pěstuji na stejné zahradě na Praze 4-Točná (425 m2). Chatu jsme zbourali, 6 let stavěli rodinný domek a od srpna 2012 jsme se sem přestěhovali natrvalo. Manžel se mi snažil po celou dobu stavby udržovat obruby záhonků tak, že i sousedi měli pořád co obdivovat - nejen lilie, ale i denivky, oleandry, ibišky.

 

Můžeme tedy počítat s tím, že po delší odmlce nám opět pošlete nějaké své snímky do fotogalerie?

Určitě zase něco zkusím během roku nafotografovat a povede-li se to, tak se
s vámi podělím o zážitky.

 

Které z druhů a odrůd lilií vás nejvíce těší?

Z lilií mám nejraději orienpety a trubky. Jsou mohutné, mají velké květy a hodně vydrží. S orientálkami začnu snad na podzim, až mi letos manžel postaví skleník.

 

A co šlechtění vlastních odrůd? To vás neláká?

Se šlechtěním lilií zatím nepočítám, potýkám se s nedostatkem místa.

 

Pěstujete své lilie z nakoupených cibulí, a nebo též množíte ze semen či šupin?

Lilie zatím pěstuji hlavně z nakoupených cibulí na schůzi od pěstitelů nebo
z naší burzy. Trochu to zkouším i ze získaných semínek. Bohužel, jakmile se cibulky zvětší, ztrácím přehled, která je která. Poradí mi snad někdo, jaké cedulky dávat, aby je mráz nevytáhl? Šupinování jsem zkusila jen asi dvakrát, je to zážitek, když Vám ze šupin rychle rostou cibulky. Kdo nemá trpělivost se semínky, ať to určitě zkusí.

 

V posledních letech se množí výstavy lilií, které se více či méně dějí pod záštitou SZO Martagon. Pokud vím, tak se jich jako vystavovatelka neúčastníte. Přicházíte se alespoň pokochat krásou květů?

Mám ráda výstavy květin, lilií a orchidejí, které též pěstuji. Vzhledem k tomu, že to není koníček mého manžela, ale díky bývalé kolegyni Janě Maškové, jezdíme spolu pravidelně každý rok na výstavu lilií do Lysé nad Labem a občas i na tamní jarní výstavu cibulovin. Dále navštěvuji výstavy orchidejí ve skleníku Fata Morgana. Byla jsem též na výstavě lilií v Čakovicích a na výstavách květin
v PVA Letňany.

 

Již podruhé jste se zmínila, že mezi vaše oblíbené květiny patří i orchideje. Které odrůdy pěstujete a jak se vám s nimi daří?

Jako každý (téměř) začátečník, pěstuji phalenopsisy. Dále mám i cambrii, miltonii, catleu, oncidium, dendrobium phalenopsis, haemarii lud. discolor - celkem asi 26 kusů. Občas mi to pěstování šlo, ale pak se vždy něco pokazilo. Zatím rady rozdávat nebudu. Bývalá kolegyně květinářka mi poradila, že má tříleté zkušenosti s květináči LECHUZA - samozavlažovací systém
s managreenem. Tak jsem všechny orchideje převedla ze stále napadené kůry škůdci na managreen, když to bylo údajně již vyzkoušené. To jsem si ale dala! Tři měsíce vyháněly orchideje 2-3 květní stvoly, jako by se jim to líbilo. Poupata se  zvětšovala a pak to začalo. Růst se náhle zastavil, poupata začala schnout a opadávat. Kořeny byly ze dvou třetin i více shnilé. Teď je zkouším zachránit
v poslední verzi substrátu, a to: větší kokosové chipsy, trochu dřevěného uhlí, lávová drť 8-16 mm (je velmi vzdušná, jen dost těžká), trochu keramzitu, malinko toho managreenu.

Pokud budete mít stejný problém a budete muset rychle řešit co s nimi, tak i
v oprané lávové drti mi phalenopsis šel nádherně a v keramzitu také. Tak je smíchejte napůl. Oboje můžete koupit v OBI, BAUHAUSU atd.

Nevýhodou vzlínavého managreenu se ukázala vlastnost, že na povrchu byl suchý, ale od půlky dolů byl trvale mokrý. Vzhledem k tomu, jak droboučké částečky v něm jsou přimíchány se domnívám, že tento substrát pro orchideje je absolutně málo vzdušný. Na internetu orchidejáři uvádějí, že s ním nemají zatím zkušenosti. Nejlepší rada, kterou jsem si přečetla zní: "Čím tlustější kořeny, tím používat větší kusy substrátu“.
 

V Galerii liliářů nám dotázaní zpravidla něco řeknou o svém životě. Zachováte tuto tradici a prozradíte nám trochu víc o sobě?

Narodila jsem se v roce 1953 v na Praze 4, vystudovala čtyřletou ekonomickou školu - obor ekonomika spojů. Téměř celý život jsem pracovala jako referent správy majetku. Musím přiznat, že práce na zahradě jsou nejlepším lékem na všechny starosti. V létě fotím a v zimě se kochám létem.

 

Trochu jste vzala informace o svém soukromí zkrátka. Mimo zahradničení máte jistě i jiné záliby, které jste po dobu stavby rodinného domku musela možná omezovat. Nebo to tak není?

Pěstování rostlin pokojových i zahradních a laické fotografování jsou mými hlavními koníčky. Letošní rok bude pro mě a manžela ve znamení dokončovacích prací na úpravě okolí domu - dlažba, obrubníky, oblázky. Manžel bude pracovat, já radit a pracovat jak to půjde. Aby v tom nebyl sám! Snad budeme letos hotoví, když jsme konečně oba v důchodu. Nevěřili byste, jak málo stačí investovat do oblázků či kůry, nějaké betonové obruby. Vzniklý malý ostrůvek – koláček, třebas jen s jednou výraznou rostlinou, vám budou sousedi závidět.
 

Vaše dlouholeté působení v SZO Martagon ukazuje, že se vám ve spolku líbí. Přesto bych se  rád zeptal, zda nemáte nějaký nápad co zlepšit, čím činnost doplnit nebo čeho se v boucnosti zřeknout.

Zatím nemám žádné nápady na zlepšení, snad jen, aby více členů nosilo více do tomboly a nezůstávalo to stále na stejných lidech. Vždyť se na to všichni vždy těšíme.
 

A co vy sama byste ještě ráda čtenářům vzkázala?

Přála bych si, abychom i nadále drželi pohromadě, aby naše organizace vzkvétala a dělala radost všem. Chtěla bych poděkovat našim šlechtitelům za jejich vytrvalost, rodinným příslušníkům za jejich výdrž, neboť bez nich by to nešlo a vůbec všem, kteří byť i malou měrou napomáhají naší činnosti, i když to není vidět.  

 

Při rozhovoru s paní Květou Stolaříkovou nás zaujala její mimořádná skromnost, se kterou hovoří o sobě a o své nezištné práci pro Martagon. Vedle díků za poskytnutí rozhovoru se neubráníme vyslovit přání, aby takových obětavých členů měla naše organizace více.

 

    S Květou Stolaříkovovu hovořil v roce 2013 Václav Vinčálek

 
 
 

 

   <<Zpět<<

 

   <<Zpět na hlavní stranu<<